Ryby obsahují mnoho důležitých živin včetně bílkovin, patří mezi nejzdravější jídla a měla by být pravidelnou součástí našeho jídelníčku. Nejlepší dvakrát týdně.
Tučné ryby, mezi něž patří například losos, sardinky, makrela nebo tuňák, jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny.
Jejich maso je nízkokalorické, obsahují mnoho důležitých minerálních látek, zejména jód, nezbytný pro dobrou činnost štítné žlázy. Již sto gramů rybího masa dodá tělu třetinu potřebné dávky bílkovin.
Ryby obsahují druh mastných kyselin, které jsou stavební jednotkou buněčných stěn. Tučné ryby, mezi něž patří například losos, sardinky, makrela nebo tuňák, jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, důležité pro optimální fungování organismu. Vědci už dávno dokázali, že ryby snižují riziko řady onemocnění. Ochraňují srdce, lidé, kteří je pravidelně konzumují, jsou méně ohroženi rizikem předčasného úmrtí v důsledku infarktu myokardu i mozkové mrtvice.
Pomáhá konzumace ryb při bolestech kloubů?
Důležitá je hlavně jedna ze složek omega-3 mastných kyselin – kyselina dokosahexaenová (DHA). Je velmi důležitá pro správný vývoj mozku a očí vyvíjejícího se plodu.
V době pandemie vystoupil do popředí i vitamín D. Několik studií již dříve potvrdilo, že chybí značné části populace, ryby a rybí produkty jsou jeho skvělým zdrojem. Jedna porce lososa (113 gramů) obsahuje kolem 100% doporučené denní dávky tohoto vitamínu. V nemalé míře snižuje pravidelná konzumace rybího masa riziko vzniku autoimunitních onemocnění včetně diabetu I. typu.
Francouzi a Němci milují zvěřinu
Divina byla odjakživa součástí kuchyně jako běžně dostupná potravina v přírodním prostředí. Nakonec, lov zvířat byl hlavním prostředkem získávání jídla. Později se však tato činnost stala privilegiem bohatých, kteří často vlastnili celé lesy a rozhodovali také o jejich využívání. V současnosti v zemích, kde se zvykla lovit zvěř i pro charakter krajiny se spoustou horských oblastí, tuto tradici pěstují myslivecké organizace. Což samozřejmě ovlivňuje i charakter kuchyně konkrétní destinace.
Honba na divočáky, jakou historie nepamatuje. Lovci dostanou od 40 do 70 eur za mrtvé zvíře, zdravé maso půjde do obchodů
Jídla ze zvěřiny se často objevují ve francouzské kuchyni, k nejznámějším patří bažant s lanýžovou omáčkou. Francouzi milují také jídla z jelena či ze srny. Králíka v marinádě preferují Italové a na cibuli si ho připravují Němci. Angličané zase z králičího masa, ale také ze srnčího či z jeleního pečou koláč. Vykostěná srnčí záda prošpikovaná slaninou, posypaná tymiánem a upečená v troubě je norskou specialitou. Norové rádi jedí i maso z jelena, ale také ze soba a z losa spolu se sladkokyselými omáčkami z brusinek. Amerika má v oblibě burgoo, což je kořeněný hustý guláš ze zvěřiny az masa divokých ptáků vařený s bílými fazolemi, s bramborami a s kukuřicí. Na Slovensku se zvykne připravovat srnčí na smetaně s knedlíkem, guláš z daniela nebo králičí ražniči.
