Sezónní pylovou alergií trpí přibližně každý pátý Slovák. Typickým projevem je svědění, pálení a slzení očí. Přidává se svědění nosu a patra, kýchání a vodnatý výtok z nosu. Alergici i se zavřenýma očima vědí, že jaro naplno udeřilo.
Laiky zažité označení senná rýma je nepřesné, protože se nejedná o alergii na seno, tedy posečenou a usušenou trávu, ale o alergii na pyly v přírodě, tedy polinózu.
Laiky zažité označení senná rýma je nepřesné, protože se nejedná o alergii na seno, tedy posečenou a usušenou trávu, ale o alergii na pyly v přírodě, tedy polinózu. Přes sliznici nosu nebo očních spojivek se do organismu dostávají drobná pylová zrnka obsahující bílkoviny, která organismus rozeznává jako alergen a spouští alergickou reakci. Zatímco infekční rýma vzniká v důsledku bakteriální nebo virové infekce, spouštěčem alergické rýmy je vdechnutí alergenů nosem, čímž dochází k okamžité reakci zprostředkované imunoglobulinem IgE. Jde vlastně o imunitní reakci organismu zprostředkovanou specifickými protilátkami IgE namířenými proti konkrétním alergenům z okolního prostředí.
mléko, alergie, intolerance, dítě, bolest břicha
Alergická rýma má dramatický nástup v podobě oteknutí nosu, slzení očí, ztíženého dýchání. Dokáže rovněž rychle ustoupit.
Klasická infekční rýma přichází pozvolna a několik dní.
Na rozdíl od infekční rýmy probíhá alergická rýma bez zvýšené tělesné teploty.
Alergická rýma je nejintenzivnější ráno a dopoledne.
Infekční rýma trápí lidi zejména v noci.
U obou typů rýmy se objevuje otok a slzení očí. Dobrým rozlišovacím znakem je, že alergickou rýmu doprovází silný pocit svědění.
Při alergické rýmě přicházejí záchvaty kýchání.
Při „normální“ rýmě kýcháme průběžně celý den.
U alergické rýmy je zánětem postižena více nosní sliznice, u klasické rýmy dýchací cesty.
Lékařka Ivana Poradová vysvětluje, že k tomu, aby se dostavily projevy sezónní pylové alergie, stačí přítomnost 10 až 20 pylových zrn v 1 m³ vzduchu. „V březnu a dubnu se na alergii podílejí zejména pyly kvetoucích stromů, nejčastější břízy, lísky a topolu, zatímco v červenci až září jsou nejsilnějšími alergeny trávy, především pelyněk, lipnice, ambrózie, ale i pšenice a ječmen.“
Alergická rýma sice neohrožuje pacienta na životě, ale na několik měsíců do roka mu výrazně zhorší kvalitu života. Její nepříjemné projevy omezují každodenní fungování člověka. „K projevům alergie a alergického zánětu očí patří vodnatý výtok z nosu nebo otok sliznice a ztížené dýchání nosem, slzení, pálení nebo svědění očí, často spojené is otokem víček, záchvatové kýchání, kašel a svědění měkkého patra,“ popisuje doktorka. K častým příznakům se může přidružit i svědění uší, migréna, bolesti kloubů, zažívací potíže, celková slabost a únava.
alergie, prach, roztoči, bronchiální astma, kýchání, kapesník
Léčba alergie je dlouhodobá. Neléčená nebo nedostatečně léčená alergická rýma může přejít do chronické fáze. Imunolog a alergolog profesor Miloš Jeseňák z Univerzitní nemocnice v Martině říká, že „díky léčbě alergie se obecně snižuje i riziko infekcí dýchacích cest.“ Dobře léčení alergici tak mají nižší riziko, že jejich dýchací cesty napadnou viry.
Základním nefarmakologickým preventivním i léčebným opatřením je eliminace působení vyvolávajících alergenů.
Farmakologická léčba je komplexní. K léčbě alergické rýmy se používají H1 antihistaminika, nosní kortikoidy, kromony či imunoterapie. Přestože je alergenová imunoterapie běžně dostupná, na Slovensku ji využívá pouze 10% pacientů. „Jde o léčbu, při které se alergikovi v nízkých dávkách podává alergen, na který je alergický. Cílem je naučit imunitní systém organismu na tento alergen nereagovat,“ říká profesor Miloš Jeseňák. Právě díky schopnosti „vytrénovat“ imunitní systém pro tolerování alergenu je alergenová imunoterapie jedinou příčinnou léčbou alergie a účinek léčby je dlouhodobý. Kromě vyléčení odborníci hovoří také o snížení rizika rozvoje nových alergií a astmatu. Léčba alergenovou imunoterapií má trvat minimálně tři roky, celoročně a nezávisle na ročním období.
Pylové zpravodajství
I když při zvládání sezónní alergické rýmy je nejdůležitější léčba a dodržování doporučení lékařů, pro pacienta je důležité znát „svůj“ hlavní alergen.
Nejčastější pylové alergeny
Trávy: kostřava, reznačka, pýr, mátonoh, lipnice, psiarka, timotečka, rákos
Byliny: pelyněk, vojtěška, hořčice, ambrózie, jetel, jitrocel
Dřeviny: bříza, vrba, habr, jírovec, javor, dub, cypřiš, jasan, buk, olše, ořech, líska, topol, olivovník, jilm, lípa.
